Leden 2009

Ono to hoří...

26. ledna 2009 v 12:21 Můj život v melounovém cukru
T.: Markétko, můžu ti zapálit vlasy?
M.: Hmmmm...
T.: Ježíííííš, ono to hoříííí!
.........................................................................................................................

Maturiťák, ach.
Nejdřív mě mírně rozhodilo, jak mě česala kadeřnice. Vůbec jí to nešlo. Neustále mi opakovala, že mám strašný vlasy a že tohle ještě nezažila. Ukazovala mi, jak jí to vystřeluje a pořád opakovala slovo "vystřeluje".
Hlavu mi pořád lakovala nejsilnějším lakem na vlasy (říkala tomu lepidlo) a byla zoufalá z toho, jak jí to nedrželo a vystřelovalo. Několikrát to celý zbořila a znovu začala. Když se jí ale něco konečně podařilo učesat, přestaly se jí třást ruce a hlas. Nakonec mi "tajně" řekla, že už si opravdu myslela, že mě neučeše. Prostě profesionálka.

Ale pak už to bylo fajn :). V tombole jsem vyhrála krém na boty, propisku a obrovskou dřevěnou polici. Nejdřív jsem tu polici nechtěla, protože mi připadala fakt na nic, ale když ji se mnou chtěl můj profesor na ZSV vyměnit za odstraňovač ušních a nosních chloupků, řekla jsem si, že jsem vlastně nedopadla tak špatně. Bohužel krém na boty a propiska zůstaly neznámo kde.

Zato jsem si odtam odnesla slušnou rýmu, tak jsem teď doma. Konečně mám ty vytoužený prázdniny…




Ha.

22. ledna 2009 v 21:45 Můj život v melounovém cukru
Kdybyste viděli moje kolena, zůstali byste stát s otevřenou pusou.
Mám na nich totiž TAKOVÝ modřiny, že to snad ani není možný. Jo, to jsme takhle byli v tělocviku bruslit… A já jsem čtyřikrát spadla.
To nevadí, jenom budu na plese muset chodit s rukama na kolenách, protože jsem si koupila krátký šaty a lezou mi z nich kolena. Tak, aby ty modřiny nikdo neviděl. /Aby si lidi nemysleli, že mě doma bijou :)/
(Mimochodem, chodíte v tělocviku taky bruslit, nebo je to jen u nás?)

A strašlivě se mi nechce chodit do školy… Ne, že by to tam nebylo fajn, to jako ne. Ráda sedím, poslouchám, svačím, píšu, rýsuju… Mám ráda matiku, češtinu, španělštinu… Ale prostě bych si chtěla dát týdenní prázdniny, kdy bych si dala všechno do kupy a pořádně bych se vyspala. Ale jinak je všechno fajn.

Ps: Ještě… Nejlepší na světě je mít kamaráda, kterej na vás má čas vždycky, když mu zavoláte nebo napíšete. Vždycky, když si potřebujete popovídat. A i když je 8 večer, on ještě nemá napsanou slohovku, co má mít na druhej den do školy, a venku je pekelná zima, tak s váma ven jde…
A když oba dostanete chuť na pizzu, tak seberete po kapsách peníze (který byly původně určený na něco jinýho), a jdete si ji dát. Smějete se všemu a všechny "starosti" jsou vám úplně ukradený, protože máte toho kamaráda. Toho OPRAVDOVÝHO kamaráda.
Můj nejlepší kamarád je kluk, a proto tvrdím, že přátelství mezi klukem a holkou klidně být může. Zajímalo by mě, co si o tom myslíte :)

KOPR!

14. ledna 2009 v 21:12 Můj život v melounovém cukru
Ach. Jsem těžce nemocná… Už od Vánoc mám KOPR (ku*evskej odpor k práci) a nic nedělám. Prostě NIC. Ležím, jím banány, spím, čtu si. Potřebuju se toho nějak zbavit, ale jak?!

A ještě bych chtěla, abyste věděli, že za všechno může zima. Tohle studený počasí je na nic, mám pořád špatnou náladu. A jsem škaredá na ty, co si to nezaslouží. Mrzí me to. A ne, že bych se chtěla ospravedlňovat, ale… Fakt za všechno může počasí O:-)
Popojedem.

Chtěla jsem to upravit tak, aby ty barvy byly divný. Podařilo se :)

Eee... Dala bych si ananasovej džus s vodkou bez vodky.

11. ledna 2009 v 21:18 Můj život v melounovém cukru
Příchod do školy po dvoutýdenních prázdninách nakonec nebyl tak hroznej, jak jsem si myslela. Nerada připouštím, že to bylo docela fajn :).
Zítra se mi ale (ostatně jako každou neděli) do školy ani trochu nechce. Navíc jsem četla, že zítřek má být nejdeprimující a nejhorší den z celýho tohoto roku. Hádky, rozvody, špatný nálady a tak. Tak jsem před chvilkou snědla celou tabulku čokolády (to beru jako prevenci :)) a další si dám zítra ráno. Čokoláda vás obrní proti všemu, věřte mi :).

Ale k dnešku. Byla jsem se svým nejmilejším princem lyžovat. Lyžování nejvíc nesnáším, protože je zima (a možná taky ve mně zůstává nenávist k lyžování z doby, kdy mě rodiče dali do lyžařské školky, kde všechny děti mluvily nějak, jenom ne česky a instruktorka na nás tak trochu křičela). Ale přemohla jsem se nakonec to bylo fajn :). Ono totiž ani tak nešlo o lyžování - 7 minut jsme totiž stáli ve frontě, 2 minuty jsme jeli nahoru a jenom půl minuty dolů :D. A to se mi líbilo :)

Měla bych se učit fyziku.
A dalších milion věcí k tomu.
Psala jsem už, že se mi zítra nechce do školy?

Ta fotka je rozmazaná schválně :)


Ps.: Občas si tak přemýšlím nad sebevraždou. Ne, že bych se chtěla zabít, to ne. Ale prostě si tak říkám, co by se stalo, kdybych to udělala. Je to divný, nebo nad tím tak přemýšlí každej?

Pss.: Tak mě napadá, že články píšu tak divně, že tomu musím rozumět jen já a vy ne. Ne? Chtěla bych si přečíst nějakou kritiku, prosím ;)

Jsem andělské prasátko Terka.

2. ledna 2009 v 10:31 Můj život v melounovém cukru
Bavím se tím, že sleduju reklamy pod aktuálním článkem na mém blogu. Jednou je to reklama na kvalitní moučkový cukr, jindy třeba na glukometry za super ceny, cukrovary a cukrovou vatu. Mám prostě slaďoučký bločínek :-* :D :D :D

Nikdy jsem neměla moc ráda Silvestr, protože mi připadne, že v podstatě není co slavit. Prostě už není rok 2008, ale 2009, ale to není důvod k opití :-P. Dobrý je na Silvestru jedině to, že máme doma (mimo jiné samozřejmě) strašně moc sáčků s brambůrkama a když je všechny najednou sním, nikdo mi na to nic neřekne.

Ještě jsem se chtěla pochlubit, že jsem vypočítala 2 příklady z matematické olympiády (či co to je). Na víc nemám, protože jsou to (dle mýho názoru) strašně hloupý a nepraktický příklady.
Ale jinak jsem do školy ještě nic nedělala. Jako každý prázdniny - na začátku prázdnin si vždycky slibuju, že tyto prázdniny se určitě na učení podívám. A najednou je neděle večer a já nic nemám.
Snad v tom nejsem sama. Škodolibě doufám, že to máte taky tak.

Ps.: Sněží.